Sloupek emeritního hejtmana Ústeckého kraje

13. 4. 2021

Máme nového ministra, který za tři dny třikrát změní názor

Jedno velké divadlo, chaos a zmatky. Výraznou postavou vlády se stal nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (ANO). A zatím překonává všechny ostatní. Ve středu byl jmenován, ve čtvrtek něco podpořil, v pátek to zpochybnil a v sobotu to odmítl. Myslím sportování dětí. Mladá generace a nakonec žádní amatéři nesmí sportovat od počátku října minulého roku. Pokud občas mohou některé dětí do školy, nesmí mít ani tělocvik. Po Velikonocích dostali amatérští sportovci obrovskou naději, že v omezeném počtu dvaceti budou moci sportovat venku. Ministr Arenberger ještě žertoval, že fotbalisté si zahrají deset na deset, ale bez brankařů. Za dva dny nadšení sportovců zchladil, nic nebude, venku se budou moci potkávat jen dvě osoby. Slušně, ale tvrdě reagovali na ministrovi veletoče předseda České unie sportu Miroslav Jansta a předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl. Kdyby byl Petr Arenberger radním v Kocourkově, bralo by se to s úsměvem. Ale ministr české vlády? Proto tato vláda nemá důvěru občanů naprosto zaslouženě. Prostě si z nich dělá legraci. Co jsme vše za ten rok slyšeli. Jeden ministr mluví o rozvolňování, druhý o utužení opatření, a to řeknou v jeden den. Naladí malé živnostníky, že budou otevírat a když se připraví, tak se to rychle zruší. Premiér ladí, že nouzový stav končí, opatření se zmírní a nový ministr by nejraději zavřel vše a všechny. Za dobu covidovou to je již čtvrtý ministr zdravotnictví, a také máme třetí hlavní hygieničku. V pondělí mohla část žáků prvního stupně základních škol opět do školy. A vláda také rozhodla, že může sportovat najednou 12 lidí ve dvojicích a s rozestupy deset metrů. Pro kolektivní sporty ideální trénink. Tady je ministr silný a chce se ukázat. Alespoň na dětech. Když nakupuji a stojím ve frontě u pokladny, to již nikomu nevadí. Záleží vládě vůbec na dětech, na mladé generaci České republiky? Ptá se někdy dětských lékařů na následky roční izolace? Čísla nakažených postupně klesají, ale pomalu. Stále je největší šancí očkování. Máme očkovací centra, máme praktické lékaře ochotné očkovat a tak chybí jenom maličkost, dostatek očkovacích vakcín. Premiér je slibuje několik měsíců, nyní hovoří o masivním očkování v květnu. Občas se hovoří o Sputniku V. Podle průzkumu by se nechalo naočkovat 47 procent dotázaných. Ovšem naše pravice šílí při pomyšlení, že tu bude něco ruského. Přitom sousední Bavorsko se již s Ruskem dohodlo, že bude vyrábět Sputnik V doma. Ovšem v čem jsme na prvním místě, je počet mrtvých za dobu pandemie. Žádná země na světě nemá na 100 tisíc obyvatel tolik mrtvých. V číslech se blížíme 30ti tisícům. Pohřebnictví je dnes byznys. Je pozitivní, že si vláda uvědomila, že děti rostou a potřebují jarní oblečení a boty. Tím nejen pomůže nadnárodním obchodním řetězcům, ale i malým českým obchodníkům. A hlavně rodičům, kteří nemají na to, aby dětem kupovali mnoho oblečení a obuvi do zásoby.

Otevřely se i některé služby. Ještě zpět k dětem. Vláda řídí stát jako firmu, v této firmě není nutná ani maturita. Pracuj a poslouchej. Vzdělání dáme jen vyvoleným. U nás je důležité, aby fungovalo hospodářství, v mnoha jiných evropských zemích, aby fungovalo také školství. Ve školách je povinné dvakrát týdně testování, na venkovní hřiště by šly organizovaně testované děti. Ale to odborníkům vadí. Ale již jim nevadí desítky dětí i mladistvých, kteří si hrají společně v sídlištích mezi paneláky, na dětských hřištích či veřejných sportovištích. A tuto neschopnou nebo všeho schopnou vládu stále drží u moci komunističtí poslanci. Nemá a nemůže to mít logiku. Může to mít jen volební důsledky. Podobným směrem se vydala sociální demokracie. Na sjezdu zvítězili zastánci vládní spolupráce a Jana Hamáčka. S opozicí se vyrovnali rychle, ministr Petříček byl odvolán. Je to samozřejmě věc ČSSD, ale čtyři procenta volebních preferencí by měla být varování a do voleb je pět měsíců. Na druhou stranu neuspěli ti, kteří chtěli posunout tuto stranu více doprava. V KSČM se stále výrazněji ozývají hlasy na ukončení spolupráce s ANO. Různá on-line hlasování tomu nasvědčují. Komunisté mají výhodu, některé průzkumy jim ukazují preference o dvě procenta vyšší než sociálním demokratům… V sobotu by měl o něčem rozhodnout ústřední výbor. Členové by měli mít na paměti, že je pět minut po dvanácté. Již pět měsíců mám podstatně více času o mnoha věcech přemýšlet. A stále více si říkám, proč poslanecký klub KSČM tvrdošíjně trvá na podpoře vlády a hlavně Andreje Babiše. Proč i za cenu likvidace KSČM podporují jednoho z nejbohatších mužů v republice? Ale přesto řada těchto poslanců má podporu ve svých krajích a řada okresních funkcionářů za ně bojuje, aby mohli nadále vládě sloužit. Když se vrátím k podzimním krajským volbám, které skončily pro KSČM debaklem. Bylo to opravdu proto, že Ústecký kraj měl neschopné vedení, že komunističtí zastupitelé v jiných krajích nic nedělali? Nebo to byla odpověď voličů na loajalitu a podporu komunistických poslanců Andreji Babišovi a vládě? Od listopadového převratu uplynulo mnoho let, komunistická strana se naučila pracovat v kapitalismu a dosáhla slušných výsledků. Byla nejsilnější komunistickou stranou v Evropě. Ale bylo to vždy v době, kdy se vyhrazovala proti pravici a snažila se sloužit dolním deseti milionům. ANO při všech jednáních trvalo na tom, že jsou středo-pravé hnutí. KSČM potřebuje velké změny, ale nesmí to být „ode zdi ke zdi“. Členové ústředního výboru budou mít v sobotu historickou odpovědnost. Na druhou stranu se musíme objektivně podívat na dlouholeté působení Vojtěcha Filipa v čele strany. V té době dosáhla KSČM nejlepších výsledků v rámci krajských voleb a působení komunistů ve vedení krajů. Dlouho byla pro mnohé nenáviděnou, ale respektovanou politickou stranou. Vojtěch Filip dokázal svým diplomatickým uměním získat řadu plusových bodů pro KSČM. Ale cestou dolů ve volebních preferencích až do politického suterénu, bylo spojení s Andrejem Babišem. Členové ÚV KSČM by měli hlasovat za své okresní organizace, za názory svých členů a ne, co jim kdo z jiných okresů nabulíkuje. Již je nás tak málo, že se to dá v okresech docela dobře obejít a zeptat se. A snad nebudou k svačině koblihy.

 

Oldřich Bubeníček