Zvítězily prý »demokratické« strany

24. 10. 2021

Neustálé Fialovo zdůrazňování, že zvítězily »demokratické« strany, že to, co se stalo, je vítězství »demokracie«, nebo že vládu konečně budou sestavovat členové »demokratických« stran, je jedním z »fake«, o nichž se v úterý večer bavili na jedné z televizních stanic. »Lež, podvod«, tak to lze přece také přeložit. Fiala totiž zcela úmyslně všechny ostatní politické strany a subjekty nařkl z nedemokratičnosti bez ohledu, zda se tentokrát do Poslanecké sněmovny dostaly, či nikoli. Přitom na rozdíl od vlád minulých ta jeho, na jejíž ustavení se tak těší, bude většinou složena z potomků rakouských či prvorepublikových vysokých úředníků, majitelů významných nemovitostí, statků a jiných podniků, kteří si dokonce budou podávat či už podávali ruku se sudetoněmeckými organizacemi, a spojuje je nenávist k zemi, z níž vzešel socialismus. Přesto, že největší zásluhu na naší svobodě má právě zmíněná země. Peníze, moc, majetek, jsou přece víc než svoboda, a pokud jde o ně, i demokracie má a musí mít, podle Fialových vítězů, svá omezení. Už to, že mezi lidská práva je řazeno na první místo právo vlastnit, a to dokonce na přednějším, než je právo na zdraví, práci a třeba vzdělání. I proto už nyní kandidát na ministra zdravotnictví prohlašuje cosi o spoluúčasti pacientů, povýšených »na klienty«. Tak znovu se tu ocitá ono známé rakouské a prvorepublikové »Máš? Nemáš!«, tedy když nemáš, máš smůlu. Léčení nemocných stálo některé rodiny všechno i, jak se říkávalo, »statek«. Šlo pochopitelně jen o příklad. Slovo »statek« bylo možné nahradit čímkoli. Proto mnohé rodiny často raději, pokud neměly na sanatoria, nemocné nechávaly svému osudu. Na rozdíl od těch, co žili dole, v kolonkách, v chalupách na konci vesnic. Tam se o své předky alespoň dokázali postarat, byť je to stálo nemalé úsilí. Vláda »demokratů«, která se chystá převzít moc, má před sebou velký úkol. Rozprodat poslední, co nebylo ještě rozprodáno. Jak nám ukazuje posledních třicet let, pak většinu státního a komunálního majetku především ODS a její souputníci, když byli u moci, rozprodali. Proto dnes skoro milionu z nás se týkají krachy společností rozvádějících elektřinu, proto platíme tolik za vodné a stočné, proto snad v každém městě stojí skelety bývalých i světově známých továren. Ještě je mnoho co ovšem věnovat přátelům doma i v zahraničí. Jsou tu nemocnice, lesy, ČEZ, České dráhy, Budvar, je tu školné, spoluúčast na zdraví – prostě budeme platit a platit, aby kamarádi z »demokratických stran«, na něž se dosud nedostalo, si také přišli na své. Jak k tomu přece přijdou ti, co neměli štěstí, když pan Bendl ve středních Čech rozprodával nemocnice? Dostanou tedy svou příležitost. Ve jménu »demokracie« a »svobody«, na nichž si tolik zakládá předseda Senátu, sám jeden z těch, jejichž rodiny minulý režim připravil o moc, tedy o majetek. A to se nezapomíná, byť se to obalí do mnoha »demokratických« frází. A ti, co stojí jim v cestě a netáhnou s nimi, i když jsou to novodobí zbohatlíci, jako je Babiš, musí z kola ven. Msta zakrývaná »demokratickými« frázemi o »demokratických stranách«, které zvítězily, dostala svou zelenou. To si bohužel voliči neuvědomili.

Josef ŠENFELD, předseda OV KSČM Litoměřice